Lot 114
Oskar Pafka (1896 - 1949) JURISPRUDENTIA

1937
200 x 200 cm (h x b)

Rufpreis
95 000 CZK
   |   3 958 EUR
Sie interessieren sich für dieses Werk? Registrieren Sie sich bitte.

Registrierung

Dnes téměř zapomenutý moravsko-rakouský malíř Oskar Pafka (1896 - 1949) si zaslouží delší zastavení. Pocházel ze Znojma z rodiny pekaře. V letech 1911 - 1914 studoval na tamní Odborné škole pro keramický průmysl, která tehdy zažívala svůj největší rozkvět. Udržovala kontakty s evropskými uměleckými centry a těsně spolupracovala s Wiener Werkstätte. To Pafkovi umožnilo nasatoupit v roce 1914 na vídeňskou Kunstgewebeschule do mistrovské sochařské školy vedené Antonem Hanakem. Jeho studia však přerušila válka, Pafka narukoval a byl poslán na frontu, kde utrpěl četná duševní traumata. Na školu se již nevrátil, ale mohl formálně uzavřít studia v roce 1920. Žil převážně ve Znojmě, krátce v Praze a od roku 1939 ve Vídni. Před koncem 2. světové války odešel do štýrského Voitsbergu, kde v roce 1949 zemřel.

            Vzdor sochařskému školení Pafka jako sochař nepůsobil. Věnoval se převážně malbě a ilustraci, příležitostně tvořil sgrafita a malby na fasádách domů ve Znojmě a ve Voitsbergu. Ve třicátých letech vytvořil Oskar Pafka několik alegorických obrazů větších formátů ve specifické kombinaci kresby uhlem, akvarelu a zlaté barvy na papíře. Dva z nich, In arte voluptas a Intuitio medici, se nacházejí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě. Nabízená Jurisprudentia z roku 1937 pochází z pražské soukromé sbírky. Pojmem Jurisprudentia se označuje teorie práva, právní věda. Mimo jiné se zabývá morálními aspekty práva. Právě tato poloha je tématem obrazu bohatě vybaveného symboly. Centrální postava Jurisprudentie ve formě ženského půlaktu je doprovázena sovou jako symbolem moudrosti a starořímským znakem fasces (v moderní době zneužitým italskými fašisty) jako znakem síly a státní moci. Vlasy Jurisprudentie jsou částečně formovány do hadů podobně jako u Medúzy a pravděpodobně mají do určité míry i apotropaickou funkci, lze to však vykládat také jako další poukaz na moudrost. V levé části kompozice jsou vyobrazeny lidské neřesti, nejvýrazněji tělesný chtíč a prodejní láska, v  pravé části naopak ctnosti a duchovní povznesení lidského života v podobě aktu nevinné dívky a různých náboženských symbolů: ukřižovaného Krista, Buddhy, šesticípé hvězdy judaismu a hinduistické svastiky (v moderní době zneužité německými nacisty). Svastika na obraze byla v minulosti zřejmě nesprávně pochopena a minulými majiteli přemalována. V dolní části kompozice spolu obě strany zápasí v lítém boji. Malířské provedení tkví ve dvou zdrojích, jednak v secesně symbolistické stylizaci, jednak ve zjednodušené a geometrizované stylizaci art déco. U díla datovaného rokem 1937 jde o poněkud opožděnou aplikaci tohoto tvarosloví, což z něj činí ojedinělou kuriozitu.