Lot 86
Alois Wachsman (1898 - 1942) FIGURA

37 x 46 cm (v x š)

Vyvolávací cena
750 000 CZK
   |   29 412 EUR
Dosažená cena
1 400 000 CZK
   |   54 902 EUR
cena bez aukční přirážky
Olej, lepenka. Sign. vpravo dole: Wachsman / 30. Verso razítko: Vystaveno v Mánesu 1947, č.115. Z odborného posudku PhDr. Rey Michalové, Ph.D.: „… obraz ‚Figura‘ je autentickým, špičkovým a mimořádně vzácným dílem autora, jehož tvorba patří k nejhlubším a nejosobitějším projevům české meziválečné avantgardy. Wachsman byl osobností všestranných schopností – architektem, scénickým výtvarníkem, malířem. Vlastní těžiště jeho tvorby spočívá právě v díle malířském. Byl nadán neobyčejnou invencí a tvůrčí fantazií. Profesí architekt (studoval u A. Engela a J. Fanty na ČVUT a J. Gočára na AVU v Praze) v letech 1928–1936 působil jako projektant v ateliéru J. Gočára. K. Honzík ho neváhal prohlásit za jeden z největších architektonických talentů, jaké jsme měli. Jeho jméno ale zůstalo skryto za ‚značkou‘ Gočárova ateliéru. Bytostně bližší mu bylo malířství, protože mu – na rozdíl od architektury – umožňovalo realizovat bezprostředně. Wachsman pocházel z kultivovaného rodinného prostředí. Příbuzenské vztahy jej poutaly k rodině Pinkasů, Voskovců a ke spisovateli Arnoštu Procházkovi, zakladateli Moderní revue. Gymnázium v Křemencově ulici – tzv. ‚Křemencárna‘, kde Wachsman začal studovat, byla nejsilnějším ohniskem mladé generace, která se později sjednotila v Uměleckém svazu Devětsil, oficiálně ustaveném v říjnu 1920 pod vedením K. Teigeho. Wachsman patřil k zakládajícím členům. Na slavné Jarní výstavě 1922 byl z jedenácti autorů zastoupen největším počtem děl. Osobní rozpory a Teigeho nový program hlásající zánik tradičního malířství vedl k secesi z Devětsilu a vzniku tzv. Nové skupiny, která v podstatě dořešila program proletářského umění. V letech 1923–1925 vytváří Wachsman monumentální kresebná zátiší, zobrazující nejprostší věci obyčejného života, odhmotněná subtilními barevnými tóny pastelu. Po tříleté odmlce věnované studiu architektury na AVU v Praze a druhé cestě do Paříže (1928) začíná autorovo nové tvůrčí období ve znamení lyrického a imaginativního kubismu, jež vyvrcholilo jeho účastí na výstavě Poesie 1932, kterou za S.V.U. Mánes organizoval. Řada uměleckých vlastností spojuje Aloise Wachsmana s jeho kolegy z Devětsilu, s F. Muzikou, J. Šímou, J. Štyrským, Toyen. Také on vyšel z kubismu, civilismu, poetismu a v pol. 30. let dospěl k surrealismu. Z celé generace však zůstal nejvíce věrný civilismu svého mládí, který v určité formě proniká i do pozdních děl. Obraz ‚Figura‘ je bravurní realizací lyrického kubismu, v němž Wachsman volně navázal na Picassův příklad, aby došel až k radikálně redukovanému, znakovitému tvaru. V. Nezval si zcela správně povšiml, že Wachsmanovy kompozice připomínají ‚malované plastiky‘, tedy jakési abstrahované figurální skelety. Domnívám se, že obraz ‚Figura‘ byl kromě dvou doložených výstav prezentován na autorově samostatné výstavě na jaře roku 1931 v Aventinské mansardě. Obdobně koncipovaná abstrahovaná stojící postava, proměněná v prostý znak, je reprodukována na obálce katalogu. Obraz ‚Figura‘ je sběratelsky raritním dílem, v němž vyvrcholilo autorovo výtvarné směřování od konce 20. let. Přímo ukázkově se v něm projevuje bytostný sklon k nadsázce a výtvarné experimentaci, který z něj činí jednoho z nejzajímavějších umělců 1. pol. 20. století.“ Vystaveno I Alois Wachsman 1898–1942, Posmrtná výstava, březen 1947, Spolek výtvarných umělců Mánes, č. kat. 29. Alois Wachsman, GHMP, Obecní dům, prosinec 1970 – leden 1971, č. k. 35.