Lot 227

Jiří Kolář (1914 - 2002) OBJEKT - STRUHADLO

Jiří Kolář nikdy nepřestal být básníkem. Ačkoliv je jeho tvorba hravá a plná hříček, systém využívání koláže a chiasmáže je sofistikovaným výsledkem dlouhého experimentování. Obraz, coby pouhý útržek reality uvádí Jiří Kolář do souvislostí, zatímco slovo se stává obrazem. Z básníka se transformoval ve výtvarníka, slovu dal trojrozměrnou podobu, všední předměty proměnil v básně. Destrukcí je dosahováno vzniku nového výrazového prostředku a příběh je vyprávěn objektem, jež se stává nositelem sdělení. Text je destruován natolik, že jeho čtení je abstrahováno v pouhé vnímání obrazových bodů a čar a konvenční vnímání je tím znemožněno. Původní funkce předmětu, který je nositelem koláže, je připomínána pouze tvarem a stává se ironickým nositelem nového významu. Chiasmáž je technika koláže, užívající papír potištěný znaky, roztrhaný na malé části a nalepený na podložku ve všech směrech jako „chiasmata“. Tvorba Jiřího Koláře se na umělecké scéně vyjadřuje mimořádným zjevem. Byl členem Skupiny 42, UB a Křižovatky. Představoval autoritu a osobnost, kolem které se shromažďovali nejrůznější umělci a intelektuálové. Koordinoval různé aktivity, např. samizdatovou edici Petlice a v roce 1977 podepsal Chartu 77. Od roku 1980 žil se svou manželkou Bělou v Paříži, kde společně s dalšími českými emigranty podporoval vydávání edice Revue K. Nabízené dílo bylo součástí výstavy konané v pražské Galerii 33 Interconex v roce 1992, která dílo reprodukovala na plakátu k výstavě. Dílo pochází z pozůstalosti umělce Vladimíra Preclíka.