Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Bronz, kolorovaný Směřování Olbrama Zoubka zásadně ovlivnila první zahraniční cesta do Řecka. Tu koncem 50. let podnikl se svou první ženou, významnou českou sochařkou Evou Kmentovou. „Sochy vrcholné řecké antiky jsou výjimečné tím, že vyzařují harmonii tělesnou i duševní. Jsou inspirované fyzickou podobou člověka, ale mají v sobě zároveň něco trvalého a božského. To když se v umění podaří, je to něco jako zázrak,“ říká Zoubek. On sám modeloval sochy v nadživotní velikosti, jako štíhlé, emocemi obdařené vertikály, které svými pohyby či gesty směřují vzhůru. „Rád dělám sochy v pohybu – jsou nakročené, nadechnuté, jakoby v beztížném stavu, popřípadě létají. A málokterá z mých soch má chodidla pořádně na zemi! Buď jsou na špičkách, nebo se od země odpoutávají. Každá v sobě nese určitou náladu, gesto nebo i neslyšitelný výkřik, jako by se spolu chtěly potkat a domluvit. A jsem rád, že právě tohle je teď v Jízdárně možné,“ říká Olbram Zoubek, jehož rukopis inspirovaly kromě antických vzorů také sochy slavného Švýcara Alberta Giacomettiho a ženská krása. Unikátní socha od jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů 2. poloviny 20. století je provedena v bronzu, modro bíle kolorovaná. Spolu s ostatními dvěma sochami byly vystaveny na retrospektivní výstavě Olbrama Zoubka v Jízdárně Pražského hradu v roce 2013.