Ota Janeček (1919 - 1996) ŠLÉPĚJE

Originální ilustrace Oty Janečka patrně patří do období, kdy pracuje na Básnickém almanachu vydaném v roce 1954. Je to období, kdy vznikají první ilustrace ve spolupráci s nakladatelstvím SNDK, což předznamenává širší spolupráci s médiem knižní ilustrace. Přes všechnu osobitost tvůrčího charakteru Oty Janečka lze jeho tvorbu spojit s českými umělci jako například Jiřím Trnkou pro jeho poetické krajinářské cítění či Zdeňkem Seydlem či Františkem Tichým. Můžeme však nalézt i souvislost ke starším autorům jako je Pieter Bruegel starší. Hlavně zimní motivy tohoto představitele nizozemského malířství 16. století ho upoutávaly melancholickou lyričností holých stromů, jejichž bohaté větvoví se ve své hnědi nápadně zvýrazňuje vůči bílému pozadí zasněženého kraje. Imaginativní náboj, provedený kresebnou dovedností, stojí často na prolínání reality a snu, přesného přírodního detailu s kosmickým celkem pozemského světa v ozvláštňující jednotě mezi člověkem a přírodním světem, kterými Janečkovy ilustrace vyzařují. Dílo pochází z pozůstalosti autora z jeho pražského ateliéru v ulici Bubenská 1376/39.