Ota Janeček (1919 - 1996) TORZO ŽENY

V roce 1943 je Ota Janeček na doporučení Václava Špály přijat do S.V.U. Mánes. Jednou z linií tvorby této doby jsou kubistická zátiší a dřevěné plastiky, které dále rozvíjí v roce 1944. Předchází jim experimentování v sádře a v kůře. Sám počítá s tím, že sochy budou v budoucnu zvětšeny. Soše se autor věnoval s přestávkami po celý život, byť největší pozornosti se této výtvarné formě dostalo ve 40. a 60. letech. Své sochy Janeček vystavoval průběžně za svého života na mnoha výstavách spolu s obrazy. V 60. letech se tato tvorba konfrontovala se sochami Otto Gutfreunda na výstavě v Londýně. V případě monumentální nabízené sochy se jedná o pozdější bronzový odlitek zhotovený synem autora, Tomášem Janečkem, od kterého je i přiložený certifikát k dílu. Dílo bylo reprodukováno na obálce  katalogu Sochař Ota Janeček Geneze sochy vydaném v roce 2023. Uvedený rozměr je se soklem.