Lot 197

Jindra Viková (1946) BEZ NÁZVU

Ačkoli se Jindra Viková zapsala do širšího povědomí především jako autorka keramických děl, její tvorba svým rozsahem i výrazovými prostředky tuto oblast výrazně přesahuje. Motiv siluet tváří, jenž ji proslavil zejména v 80. letech, se znovu objevuje na sklonku milénia, tentokrát však v redukovanější, minimalisticky pojaté formě. Do keramického materiálu jsou subtilně vtisknuty struktury evokující jemnost doteku, křehké nuance a kontemplativní rovinu výrazu. Plastika z roku 1996 svým formálním řešením odkazuje k ranější tvorbě autorky, konkrétně k dílu Unavený muž z roku 1963. Motiv hlavy zde nadále funguje jako centrum myšlení a duchovního života a současně jako prostředek k uchopení komplexní sítě mezilidských vztahů, která prostupuje autorčinu tvorbu jako sjednocující tematická linie. Postupně však dochází k potlačení individuálních rysů – původně portrétní charakter se transformuje v obecně platný, univerzální symbol. Signatura a datace Viková 96 se nachází na vnitřní straně keramické plastiky.