Lot 01

TRŮNÍCÍ MADONA

Zobrazení Panny Marie s Dítětem na trůnu, které přímo navazuje na byzantskou tradici, a které bylo na západě přetvořeno pod označením Sedes Sapientiae, se mezi 13. a 14. stoletím výrazně rozšířilo, a nakonec se stalo jednou z nejoblíbenějších ikonografických motivů středověkého sochařství. Tento latinský termín, který lze přeložit jako „Trůn moudrosti“, odkazuje na roli Marie jako opory Vtěleného Slova, což je myšlenka již přítomná v spisech Petra Damiana a Guiberta z Nogentu v 11. a 12. století, kde je vyvozena analogie mezi Matkou Boží a trůnem krále Šalamouna. Kompozice představuje Marii s Dítětem v přísné frontalitě, jejíž strnulost je zmírněna jemným otočením a asymetrií, kterou vnáší postava Ježíška. Panna Maria má majestátní a výrazně monumentální vzhled, sedí na nízkém trůnu bez opěradla, zdobeném jednoduchými horizontálními lištami. Postava vzpřímeného Dítěte s požehnávajícím gestem a dospělými rysy v dobovém pojetí symbolizovala ztělesněnou božskou moudrost. Je zajímavé, že pohled Madony směřuje jak k dítěti, tak zároveň i k divákovi. Zadní strana trůnu má dutinu pravděpodobně pro uchovávání relikvií a snížení hmotnosti. V pravé ruce drží Marie vinný hrozen ve zřejmé eucharistické symbolice, levou rukou Ježíšek přidržuje kouli či jablko coby symbol prvotního hříchu. Hlava Marie patrně dříve nesla tepanou korunu z ušlechtilého kovu, o čemž svědčí stopy na temeni vyřezávaných vlasů.