Lot 28

Max Švabinský (1873 - 1962) SEDÍCÍ DÍVKA

Sedící dívka je nepochybně skica k podobizně Švabinského snoubenky Ely Vejrychové, jak uvádí v odborném posudku prof. PhDr. Petr Wittlich, Csc: „...což lze určit podle typické úpravy dívčiných vlasů (tak zvané šajtle?), i když je ovál jejího obličeje bez vnitřní kresby, což je u Švabinského skic obvyklé, protože mu v nich šlo hlavně o barevné řešení obrazu. Dalším charakteristickým znakem je bílý oděv dívky, který zase souvisel s kultem anglických preraffaelistů, jenž tehdy Švabinský vyznával. Barevnými skvrnami jsou naznačeny květiny oživující plochu obrazu. Signalizující pověstnou zálibu malíře v květech, která se pak později vracela jako květinové vzory, pokrývající šaty jeho modelů nebo tapety a různé bytové textilie. Tuto malou skicu je tedy možné připojit k známé sérii Švabinského portrétů Ely Vejrychové, které jsou skvělým dokumentem psychiky moderní ženy z konce devatenáctého století. I když podle ní nevznikl definitivní obraz, její vnitřní kulatý formát napovídá souvislost se slavným Kulatým portrétem z roku 1897 (NG v Praze), za který Švabinský získal čestný diplom na Světové výstavě v Paříži roku 1900.“