Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Vlaho Bukovac patří mezi výrazné osobnosti chorvatského ale i českého moderního umění konce 19. a počátku 20. století. Díky svému mecenáši, knížeti Medo Pucićovi, mohl mladý umělec odcestovat roku 1877 do Paříže, kde chtěl původně studovat u Jaroslava Čermáka, který však byl v té době již velmi vážně nemocný. Vstoupil tedy do ateliéru Alexandra Cabanela na École des Beaux Arts. Už během prvního roku studia byl na Cabanelovo doporučení jeden Bukovacův obraz přijat na výstavu Salónu. V Paříži pobýval dlouhých patnáct let, během nichž také ale působil v Anglii, především jako portrétista. V roce 1893 se na naléhání domácí umělecké a intelektuální scény vrátil zpět a postavil se do čela nově vzniklé Akademie výtvarných umění v Záhřebu. V roce 1903 dostal nabídku vyučovat na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou přijal. V Praze pak působil od listopadu téhož roku, až do své smrti. Jeho ateliérem zde prošli mimo jiné Emil Filla, Bohumil Kubišta, Bedřich Feigl, Václav Špála, Antonín Procházka nebo Josef Šíma. Nabízené dílo patří do umělcova poměrně dlouhého pražského období a nese rysy pro Bukovace typického mísení vlivu impresionismu a pointilismu. Obraz zachycující dvojici mladých dívek v ateliéru je velmi blízký dílu Opuštěná z roku 1916, které bylo vysoce draženo již v roce 2005 v aukční síni Dorotheum. Obraz je uveden v soupisu díla pod názvem Kolegice a číslem 1013 v rámci monografie - Vera Kružyć Uchytil: Vlaho Bukovac - život a dílo, Záhřeb, 2005. Dílo bylo rovněž publikováno v: Zlatá Praha, ročník XXXVII., rok 1920, č. 27-28., a to s názvem Dvojportrét. Olej na plátně, signováno a datováno vpravo dole Vlaho Bukovac. Původní rám Jindřicha Ecka.